baráček.jpg

Obec Baráčníků "Jana Žižky z Trocnova" Uhříněves

Sdílené kanceláře Uhříněves

Demokracie není jen právo, ale také povinnost. Pečlivě volte své vůdce, kterým svěřujete své osudy.

Den obnovy samostatného českého státu - Den boje za svobodu a demokracii

 

Zánik druhé republiky a německá okupace (1939)

14. března 1939 vyhlásil Snem Slovenskej krajiny samostatný slovenský stát, čímž se druhá republika rozpadla.

  5. března 1939 byly české země obsazeny vojsky Nacistického Německa

16. března 1939 bylo obsazené území připojeno k Německu a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.
Podrobnější informace naleznete v článcích Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Vznik první Slovenské republiky.

 

Zánik Československa

Dějiny Česka
Znak Česka
  • Slovanské osídlení a politické útvary do 9. století
  • Český stát ve středověku

Československo zaniklo po 74 letech od svého založení uplynutím 31. prosince 1992, kdy zanikla Česká a Slovenská Federativní Republika . Česká republika a Slovenská republika se tak 1. ledna 1993 staly jejími nástupnickými státy a samostatnými subjekty mezinárodního práva.

Československo již během své historie jednou přestalo de facto existovat a to 14.–15. března 1939 okupací Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem. Po skončení druhé světové války byl československý stát obnoven s plnou právní kontinuitou na první republiku.

Zánik České a Slovenské Federativní republiky (1992 /1993)

Politický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Slovensko si po druhé světové válce a po zrušení zemského zřízení asymetricky podrželo jistou míru autonomie. Po celou dobu zde jako zákonodárný sbor působila Slovenská národní rada, do roku 1960 i její výkonný orgán Sbor pověřenců.

První fází rozdělení Československa byla federalizace Československa od 1. ledna 1969, kdy se dosud unitární Československá socialistická republika přeměnila ve federaci dvou podle ústavního zákona suverénních národních států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Federalizace byla vyústěním politických tendencí, které se na Slovensku při politickém uvolnění začátkem roku 1968 vystupňovaly.

Národnostní spory se v Československu znovu vyhrotily v roce 1990 například ve formě tzv. Pomlčkové války o název federace. Václav Klaus přičítá vyhrocení národnostních vztahů též lidem z okolí Václava Havla, kteří se podle Klause po roce 1989 zasadili o významnou redukci zbrojního průmyslu na Slovensku.

V roce 1990, po více než 21 letech formální existence federace, kdy oba národní státy neměly ani své vlastní státní symboly, přijala Slovenská národní rada ústavním zákonem č. 50/1990 Sb. (účinnost od 1. března 1990) a Česká národní rada ústavní zákon č. 67/1990 Sb. (účinnost ode dne vyhlášení 13. března 1990), které zavedly státní symboly Slovenské republiky a České republiky.

V roce 1990 vytvořila slovenská vláda Ministerstvo mezinárodních vztahů Slovenské republiky. Po volbách roku 1992 byl v jeho čele Milan Kňažko. V roce 1992 česká vláda zřídila Ministerstvo mezinárodních vztahů České republiky, ministrem byl Josef Zieleniec. Podle Vladimíra Mečiara měla v roce 1992 česká vláda také připravený plán jednostranného vystoupení z federace, o kterém na Slovensku nikdo nevěděl.

Napětí vzbuzovala i asymetrie mnoha institucí – například v Česku působila Československá televize, ale na Slovensku vznikla Slovenská televízia, souběžně vznikaly na Slovensku tendence ke zřízení slovenské policie, slovenské armády i slovenské národní banky. Parlamentnímu projednávání zákonů dělal vážný problém zákaz majorizace.

Český premiér Petr Pithart v té době zmínil vizi dvojdomku, de facto konfederace. Jeho Občanské hnutí následně propadlo ve volbách. Václav Klaus později přičítal vinu za rozdělení jak vstřícnosti Petra Pitharta vůči slovenským požadavkům, která údajně vedla k vyřazení federálních orgánů ze hry, tak údajné zásluze prezidenta Václava Havla o dočasné sesazení Vladimíra Mečiara z funkce slovenského premiéra.

Ján Čarnogurský chtěl vyhlášení samostatnosti Slovenska odložit až na dobu vstupu ČSFR do EU. Tím způsobil propad své politické strany a opětovné vítězství HZDS a Vladimíra Mečiara ve volbách.

Rozdělení Československa podporovaly všechny významné slovenské politické strany a špičkoví politici. Demokratická strana, která byla pro zachování společného státu, u voleb neuspěla.

V ČR uspěla ve volbách ODS s heslem „společný stát nebo rozdělení“ a na Slovensku HZDS s požadavkem „konfederace nebo rozdělení“. Úplné rozdělení federace bylo tedy průnikem programů vítězných stran obou národních států, třebaže jejich mandát rozdělit federaci byl později mnohokrát zpochybňován.

Ačkoliv již 18. července 1991 byl federálním shromážděním přijat ústavní zákon o referendu č. 327/1991 Sb., nebylo pořádání referenda o rozdělení federace podle tohoto zákona nikdy vážně navrženo – zřejmě i proto, že by jeho případný zamítavý výsledek situaci pravděpodobně nevyřešil. Ústavní zákon sice přikazoval, aby o návrhu na vystoupení jedné z republik z federace bylo rozhodnuto referendem, avšak rozdělení Československa bylo zkonstruováno jako zánik federace, nikoliv jako vystoupení jedné z republik.

17. července 1992 přijala a vyhlásila Slovenská národní rada dokument Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky, který vyslovuje požadavek samostatnosti Slovenska.

20. července 1992 odstoupil ze své funkce prezident ČSFR Václav Havel. Po zbylou dobu své existence byla federace bez prezidenta.

Rozdělení republiky je spojeno s jednáními, která vedl předseda české vlády Václav Klaus a předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar. Ti se setkali již 8. července 1992 v brněnské vile Tugendhat, kde se dohodli na rozdělení federace, a v písemné podobě tuto dohodu podepsali při další schůzce tamtéž dne 26. srpna 1992. K urychlení rozdělení republiky přispěla neslučitelnost vítězných politických stran v obou státech – ODS a HZDS.

13. listopadu 1992 přijalo Federální shromáždění ústavní zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku.

Dne 25. listopadu 1992 přijalo Federální shromáždění ústavní zákon č. 542/1992 Sb. o zániku ČSFR k 31. prosinci 1992.

15. prosince 1992 přijala Česká národní rada ústavní zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, který stanovoval převzetí právního řádu a kompetencí ČSFR Českou republikou. Téhož dne přijala ČNR usnesení č. 5/1993 Sb., ve kterém vyjádřila předpoklad, že žádný výklad stávajících právních norem nepřipouští zpochybnění kontinuity zákonodárné moci, jejíž nositelkou je ve smyslu ústavního zákona č. 4/1993 Sb. Česká národní rada. 22. prosince 1992 přijala ČNR ještě ústavní zákon č. 29/1993 Sb., o dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR, který řešil otázku soudců, vyšetřovatelů, prokurátorů a některých soudních pracovníků.

16. prosince 1992 schválila Česká národní rada novou Ústavu České republiky (předtím v rámci federace Česká republika vlastní ústavu neměla).

Též Slovenská národní rada přijala ještě před zánikem federace ústavu Slovenské republiky.

Funkci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky převzala dosavadní Česká národní rada. Též Slovenská národní rada pokračovala ve svém mandátu i po zániku federace jako slovenský parlament.

Dne 26. ledna 1993 zvolila Poslanecká sněmovna Václava Havla prvním prezidentem České republiky.

Česká republika stejně jako Slovensko se na mezinárodní scéně zřetelně etablovaly jako nástupnické státy Československa. Následně tyto osamostatněné státy podepisovaly desítky dodatkových dohod, které potvrzovaly platnost dřívějších dvoustranných smluv uzavřených federací s jinými státy. Roku 1996 podepsaly Česká republika a Slovenská republika protokol, který vymezoval rozdělení povinností vyplývajících z mnohostranných smluv uzavřených bývalým Československem. Češtině přiznává slovenský jazykový zákon z roku 1995 postavení jazyka splňujícího požadavek základní srozumitelnosti z hlediska státního jazyka a umožňuje ji v mnoha případech používat rovnocenně ke slovenštině; v České republice zase požívá obdobného postavení slovenština.

Při příležitosti 20. výročí ustavení nových republik se český i slovenský prezident rozhodli vyhlásit k 2. lednu 2013 ve svých zemích dílčí amnestii.

* Ohlédnutí

20150801_SLAPY_TŘEBENICE.JPG
20150801_PRAHA_SLAPY_PRAHA.JPG
20150801PRAHA_SLAPY_PRAHA_VYŠEHRAD.JPG

* Ohlédnutí

20150628POUŤHUS1.jpg
20150628POUŤHUS21.jpg
20150628POUŤHUS5.jpg

* Ohlédnutí - Tryzna za utonulé - spoluúčast se spolkem VLTAVAN PRAHA

20141102vltavankněz.jpg
20141102vltavanOLI.jpg
20141102vltavan.jpg
20141102vltavanMILI.jpg

"Porovnání historické trasy centrem českého hlavního města Prahy

20142106porovnánízima.jpg
2014 06 21 VÝROČÍ XXIV. ŽUPY
2014 06 21 VÝROČÍ XXIV. ŽUPY
2022 05 15 NAVALIS
2022 05 15 NAVALIS

"Ohlédnutí * III. Staročeské máje v Kněževsi

201405májekněževes1.jpg
Baráčnictvo z III. župy a XXIV. župy
Baráčnictvo z III. župy a XXIV. župy

"Účast v Betlémské kapli

6.7.2014_.jpg

"Ohlédnutí za Masopustní zábavou u sousedů OB Petra Gutha Smíchov

201402maškary.jpg

"Ohlédnutí za akcí "VEPŘOVÉ HODY S MAŠKARNÍ MERENDOU" - OB SVOJETICE

201402Svojetice.jpg

"Ohlédnutí za akcí "První hrnčířský masopust a zabíjačkové hody" OB Hrnčíře + Klub přátel Hrnčíř

201403hrnčíře.jpg
V nutném případě i mimo plánovaný termín svolá představenstvo Veleobce zasedání rychtářů žup a obcí bez žup
 
Pozvánka
 

Zasedání rychtářů žup a rychtářů obcí bez župy - sál Veleobce v SOBOTU 26. LISTOPADU 2022,  25. ČERVNA 202229. LEDNA 2022; 27. LISTOPADU 2021 od 9:30 hod.

Program

- zahájení a přivítání přítomných

- vzpomínka na zemřelé

- zpráva mandátové komise

- volba komise na usnesení

- schválení programu zasedání

- zpráva vzdělavatele

- zpráva syndičky

- zpráva rychtáře organizačního odboru

- zpráva rychtářky HFO

- zpráva berní

- zpráva slídilů účtů

- zpráva rychtáře černovického konšelstva

- zpráva rychtáře OTaK

- zpráva zodpovědného redaktora časopisu ČB

- zpráva panímaminky

- zpráva rychtáře

přestávka

- rozprava k předneseným zprávám

- volné návrhy

- návrh na usnesení a jeho schválení

- zhodnocení zasedání

- ukončení zasedání

skládání slibu budoucí tetičky Aleny Wünschové
skládání slibu budoucí tetičky Aleny Wünschové
skládání slibu budoucí tetičky Marie Vokounové
skládání slibu budoucí tetičky Marie Vokounové

technický správce internetových stránek tetička Vonášková Ila

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one