***************************************************
Masopustní veselí se blíží
Protože se blíží masopustní veselí, tak bych vám ráda připomněla, jak bujaré veselí
v posledních dnech před Popeleční středou prožíváme u nás, ale i jinde ve světě. U nás je to masopust, v ostatních zemích je to karneval. Masopust u nás začíná po Třech králích. Nejbujařejší oslavy probíhají až na jeho konci, poslední tři dny a to od masopustní neděle
do úterý před Popeleční středou. Tou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, je masopust také každý rok v jinou dobu. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“. V tento den by měl každý jíst a pít co nejvíce, aby byl při síle po celý rok. Hlavní masopustní zábava začínala
o „masopustní neděli“. Ten den se tancovalo na návsi, večer v hospodě. To samé se opakovalo v pondělí. Vyvrcholením pak bylo úterý. Slavilo se to hlavně na vesnicích,
ve městech méně. Průvod masek procházel vesnicí, doprovázela ho vždy hudba. Zastavilo se u každého domu, všude byly maškary pohoštěny jídlem, pálenkou i pivem. Maškary a tanec mívaly pro naše předky hlubší smysl. Tancovačka masek měla přinést plodnost, bohatou úrodu na polích. Symbolem masopustu bývají koblihy. Byly vždy masopustní lahůdkou.
Ve středověku slovo „koblih“ znamenalo „masopust“. Masopustní masky bývaly dřív velmi rozmanité, pestré. V dnešní době se objevují i masky, které nemají s dávnými tradicemi nic společného. Dříve nesměl chybět medvěd, který byl oblečen do kožichu, pochopitelně korunovala ho velká hlava. Zpravidla medvěda vodil medvědář a tančili spolu. Každá hospodyně si s medvědem chtěla zatancovat, aby jí vyrostl pěkně vysoký len a konopí. To podle toho, jak vysoko v tanci s medvědem vyskakovala. Také se hospodyně snažila utrhnout medvědovi z kožichu kousek hrachoviny, kterou podala slepicím. Ty potom měly dobře sedět na vejcích. Tak to bývalo dřív. Nikdy v průvodu nechyběl kominík se žebříkem, Žid s pytlem, bába s nůší. Většinou byl za bábu převlečený muž, který na zádech nosil nůši s vycpaným dítětem. Jindy byl někdo oblečený za chodící dítě v nůši a naopak byla vycpaná bába, která by se jako nesla. Jinou tradiční maskou bývala tzv. „klibna“ (kobyla). Byl to velký kůň, představovaný dvěma lidmi, kteří měli na sobě prostěradlo, a pochopitelně kůň měl hlavu nasazenou na tyči. My v Jindřichově. Hradci máme také klibnu, ale menší a v té se pohybuje a tančí muž. Další významnou maskou byl „masopust“. Býval oblečený
do červeného klobouku a v obleku z pestrobarevných odstřižků. Ten vyváděl po celý průvod, obtěžoval účinkující, dráb ho musel odvést. Nakonec byl popraven. Tuto práci vykonával ras, jehož úkolem bylo likvidovat zdechliny na vesnici. Býval oblečen v bílý lékařský plášť s červenými knoflíky, kolem krku měl fonendoskop a škrabošku na obličeji. Během průvodu rozdával lidem tabletky, než nastal jeho nejdůležitější úkol v závěru. Často dodržovanou tradicí bývá symbolické předání klíčů od starosty na úvod masopustu. Toto rovněž u nás dodržujeme. Náš rychtář požádá pana starostu o povolení, abychom se mohli s „Bakhusem“ – masopustem rozloučit a po právu ho potrestat. Potom pan starosta povolí veškeré veselí a zábavu dle naší libosti.
My v Jindřichově Hradci většinu těchto tradic dodržujeme, o čemž se
mohli přesvědčit i baráčníci z Lomnice n/Luž., Třeboně, Českých Velenic, Kardašovy Řečice a ze Soběslavi, který k nám na masopust již pravidelně přijíždějí. Ne ale na podívanou. Ochotně obléknou masku, pomůžou nám obsadit postavu, která nesmí v průvodu chybět.
Za tuto pomoc jsme jim velice vděčni.
I letos /2019/ se můžete k nám připojit 3. března, kdy od 13:00 hodin vychází průvod od naší rychty.
Rádi vás uvidíme
Dáňa Šprinclová, švandymistrová OB JINDŘICHŮV HRADEC
***************************************************